SLET PRINCEZEN:
Co se děje za oponou?

16. července 2019
Autor: Eva Plchová

Slet princezen má za sebou úctyhodných 11 repríz. Je to oblíbená a historicky nejúspěšnější stálice v našem kalendáři akcí. Možná proto, že navazuje na aristokratickou tradici a báječné párty, které zde kdysi pořádali princové a princezny z rodu Thurn-Taxisů. 

Začátek byl prostý. Dvě maminky, kamarádky, spisovatelka Barbara Nesvadbová a majitelka zámku Inéz Cusumano, chtěly potěšit své dcerky, které si tak rády hrály na princezny. Byl tu zámek, krásná zahrada a spousta místa pro hodně princezen a princů. Slet princezen byl zrozen. Cílem bylo potěšit děti a to trvá do dnešních dnů. Jen ty děti nám kapku vyrostly. Některé naše skalní princezny a princové jsou již teenageři. Neúčastní se sice celého programu, ale mají možnost se potkat s kamarády, rodiče zaslzí a my také. Toho si velmi považujeme. A přibývají nové princezny a princové. Co do zájmu předčí Slet princezen dokonce i Silvestra, což nás těší. Je to prostě naše vymazlená show, kterou děti i rodiče milují.

Vystřídali jsme již různá témata. Od ryze princeznovských témat, rokokového stylu, přes inspiraci cestami princezny Nely po Africe, Jižních moří, Orientu a naposledy jsme si zahráli na cirkus. Letos nás čekají kouzla. Kromě tradičních zvířátek nechyběly ani exotické Ary a na orientální Slet princezen přivezl královnu rovnou velbloud. Náš pan řídící se dožadoval v cirkuse o zapůjčení slona, ale ten tedy nakonec nevyšel, což si oddechli hlavně naši kolegové zahradníci. Mě se zase v jednom cirkuse, kde jsem prosila o zapůjčení zebry k projížďkám pro děti, vysmáli s tím, že až najdeme zebru, na které se bude dát jezdit, ať jim určitě zavoláme. No někdy to není jednoduché. Náš dlouholetý spojenec Ruda, který pravidelně vozí oslíky a další domácí zvířátka, a zná má specifická přání, mi jednou řekl: „Evo, ještě máme doma krávu, ale tu fakt nepřivezu“!

Loňský cirkusový ročník byl z mého pohledu organizátora asi nejlepší v historii. Prostě jsme si střihli Berouska po mcelsku. Jak můj manžel a zároveň ředitel hotelu večer po programu vtipně zkonstatoval, jela jsem Berouska bez zkoušky rovnou na první dobrou. Uf. Ještě, že to dobře dopadlo.

Až na zapomenutý kostým v Nymburce, pro který se náš „král“ musel vrátit těsně před zahájením a jednoho splašeného koníka, který jen tak mimochodem měl na hřbetě mojí vyděšenou malou dcerou alias princeznu, to proběhlo na výbornou. Celá moje rodina, od mých dětí po neteře, se zapojila, tak jak to v pravém cirkusovém světě má být.

Často dostávám otázku, kde stále beru každý rok inspiraci? Odpovídám, že je to fuška. Každý rok, když Slet princezen skončí, mám pocit, že to nikdy již nebude hezčí, lepší, že mě již nic nového nenapadne. Ale vždy připluje múza, zrodí se nápad, většinou za mého úplného klidu, při procházce, v přírodě a jede se dále. Je to ale rok od roku těžší, to nebudu zastírat. K této akci mám velký respekt, očekávání je veliké a koncem srpna nervozita stoupá. Od té doby, co mám sama děti, mi pomáhají i ony samy. Ptám se jich, co by se jim líbilo, co by je potěšilo a ony někdy chrlí nápady jeden za druhým. Ne vše je realizovatelné a finančně únosné, ale jako inspirace je to fajn. Výraznou pomocí jsou i výlety, zážitky a čtení s dětmi. Tam se rodí hodně myšlenek.

Nesmím zapomenout na skvělou spolupráci s našimi rodinnými letitými přáteli Terezou a Lukášem Tomanovými, kteří princezny vzali za své a léta mi ztvárňují krále a královnu, pomáhají mi s přípravou a s moderací celého odpoledne a žijí to prostě se mnou! Lukáš si každou roli užije a je na něm vidět, že se sám velkolepě baví. S přibývajícími kostýmy se jejich dům mění na divadelní šatnu, ale Terezka to bere s úsměvem.

Pro mě je hlavní, že v tom nikdy nejsem sama. Stojí za mnou celý náš tým, který za ta léta je již tak sehraný, až mě to někdy dojímá. Pro naše kolegy z restaurace není někdy jednoduché žonglovat mezi zhruba 50 pobíhajícím dětmi, ale i přesto jsou ochotni některému prckovi pomoci najít maminku nebo si s ním dojít umýt ručičky od čokolády. Má nejbližší kolegyně Karla, bez které by to nešlo, zapojila dokonce i svoji maminku, která s dětmi každý rok stvoří spousty tematických výrobků. Jak vidíte, pracujeme opravdu jako jedna velká rodina.

Myslím, že těch 11 ročníků se za nás přimlouvá Panenka Marie, která se tu kdysi v 19. století zjevovala několika děvčátkům u sousedního kostelíčka. Ta mystická energie, hřejivé teplo a dobrota je tu cítit od otevření vstupní brány. Když jsme před lety po velkém úsilí představovali poprvé princeznu Nely a celý její projekt, bylo opravdu špatné počasí. Ráno jsem jela na zámek a stěrače nestíhaly stírat prudký liják. Byla jsem smutná. Do příprav šlo tolik energie a naší lásky! Ale vše bylo jinak. Těsně před zahájením programu, se nebe roztrhalo a byl nádherný teplý den až do večera, kdy se opět zatáhlo a začalo pršet. To mi přišlo neskutečné. Každý rok se modlíme, aby se počasí vydařilo. Celá akce je totiž koncipovaná venku a dobré počasí je polovina úspěchu. Snad i letos nám to vyjde. Držme si všichni palce, ať i letos každá minuta stojí za to!

Letošní partneři
Pro velký úspěch jsem přizvala opět společnost PRECIOSA. Takové hezké řízení osudu. Přes Preciosu jsem se potkala po delší době s naší rodinnou přítelkyní a jsem opravdu ráda, že ve spolupráci pokračujeme. Děti čeká výtvarný workshop. Budou se vyrábět čarodějné náramky s krásnými blyštivými kamínky. Potěšilo mě, že se připojila i další úspěšná česká společnost a tou je MOSER. Moser pro děti připravil rytí na ozdobičku nebo skleničku s Mistrem rytcem. Princové a princezny se letos budou moci svést v modelech značky MERCEDES-BENZ. Bude připraven nový elektromobil EQC, vozy nové GLC a rodinná třída B. Je toho ale mnohem více. 

Ani tento ročník nebude chybět princeznovská mise. Část výtěžku bude jako každoročně věnována Centru pro všechny k péči o postižené. Tato pomoc doplní bohatou mozaiku charitativních aktivit Chateau Mcely. Pro načerpání pohádkové atmosféry můžete shlédnout film o princezně Nely.