Inéz Cusumano 
pro Elle 
o MCELY BOUQUET

Připravili jsme pro vás ohlédnutí do minulosti, o několik let zpět a rádi bychom se s vámi podělili o velmi zajímavý text, který zakladatelka Chateau Mcely a čistě přírodní kosmetické kolekce MCELY BOUQUET, Inéz Cusumano, otevřeně napsala pro časopis ELLE, a který se stal zdrojem některých publikovaných článků i podkladem pro loňský podcast o aromaterapii, který si můžete v závěru poslechnout. Přejeme vám pěkné čtení a mnoho inspirace při péči o svoji zdravou pleť.

 
6. března 2022
Autor: Inéz Cusumano


„Přiznávám bez mučení, že olejíčky a mastičky miluji. Dalo by se bez přehánění říct, že ve mně vzbuzují vášeň. Olejíčky, vosky i másla z celého světa získávané těmi nejšetrnějšími způsoby, jako lisováním za studena či parní destilací, aby se v nich zachovala životodárná síla rostlin, tedy Země i Slunce. Ty, které se poměrně lehce a v dostatečném množství získávají například z oliv nebo mandlí a běžně je koupíte i v potravinách, takzvané nosné oleje i ty, kterých každá kapička je vykoupena neuvěřitelným množstvím lidské práce a „dušičkami“ stovky květin, jako je tomu u jasmínu nebo růže, tedy esenciální oleje. A od té doby, co jsem poprvé zavítala do Mcel a pronikla do tajů tradice Devatera kvítí, jsem svůj vášnivý olejový repertoár rozšířila i o bylinné výtažky, tedy nosné oleje, ve kterých se dlouho louhovaly léčivé bylinky. Ze všeho nejradši tyto tři skupinky míchám dohromady a vytvářím z nich omamné směsi. Občas přihodím nějaký další čistý přírodní zázrak jako neupravovanou sůl z Mrtvého moře či jíl získávaný 1000 metrů pod povrchem Země. A pak hledám po světě produkty jiných podobně „postižených“ výrobců, ale z úplně jiných ingrediencí a užívám si jejich „cizí“ léčivé síly. Zakomponovala jsem je do svého života v podobě drobných rituálů. Slouží mi jako berlička k hlubšímu prožitku jinak rutinní činnosti od probuzení až do noci.

Nebylo tomu tak vždy. Láska k olejům se probouzela postupně, jak jsem objevovala jejich různorodost, možnosti i léčivou sílu. První „olejové“ vzpomínky z dětství mám na pánev s maďarským za studena lisovaným slunečnicovým olejem, ve kterém mi maminka opékala mé tehdy oblíbené brambory. Pamatuji si i maminku kamarádky, která si na obličej za celý život nedala nic jiného než čistý olivový olej. Její pleť byla nádherně prozářená a hladká bez vrásek. Stejně jako jsem viděla při návštěvě Maroka ženy s nádhernou pletí, na kterou používají pouze arganový olej. K používání esenciálních olejů jsem se dostala poměrně brzy v osmnácti, díky mé první kosmetičce, která byla a je nadšenou aromaterapeutkou. Míchala pro svoje klientky příjemné krémy i olejíčky. Přesto, že mi dělaly moc dobře, potřebovala jsem objevit svět, než se zase oklikou vrátím k tomu podstatnému, opravdovému, i když v mnohem propracovanější a elegantnější formě. A hlavně vyzbrojena hlubšími poznatky a osobními zkušenostmi. Lákalo mně vyzkoušet atrakce „západního“ kosmetického světa, vyzkoušet všechny ty nádherné a drahé kelímky, které slibují řešení všech mých kosmetických problémů do 14 dnů. Od puberty mě trápily pupínky, které se v tom nejméně vhodném okamžiku objevily na nejméně vhodném místě a k tomu jsem ještě byla obdařena tou kombinací pleti, kdy ji máte současně mastnou, ale s loupajícím se vyschlým povrchem. Moje ruce a chodidla jsou kapitola sama o sobě. Aby toho nebylo málo, mé mamince se na obličeji předčasně objevily hluboké vrásky. Zdálo se mi, že jsem v té genetické kožní loterii nepochodila nejlépe. A tak jsem to vždy brala jako výzvu, se kterou si musím poradit a zvrátit genetické předpoklady v můj prospěch. Ale žádný krém „oficiálně“ určený pro můj typ kombinované pleti nebyl dlouhodobě dost výživný na to, aby povrch kůže nešustěl, nebo dost lehký na to, aby se můj obličej neleskl. Prošla jsem manikúrou a pedikúrou po celém světě i v těch nejvyhlášenějších salonech, navštívila mnoho dermatologů, vyzkoušela nejrozmanitější přípravky, ale nic nezabíralo. Na týden, někdy i dva se pleť po aplikaci celého nového systému dané kosmetické značky, do kterého jsem investovala polovinu svého měsíčního platu, vzpamatovala, rozzářila. Ale pak se zase vrátila do obvyklých zajetých kolejích, akorát možná o něco v horším stavu.

Velký zvrat nastal, až při hledání vhodných kosmetických produktů pro naše tehdy nově otevírané lázně MCELY BOUQEUT SPA v rámci Chateau Mcely. Najednou se má celoživotní nesystematická, nesoustředěná a povrchní výprava za zdravou pletí stala mojí prací a začala mi zabírat pěknou část týdne. Vystudovala jsem ekonomii a jsem svojí podstatou „developer“, tedy vývojář. Fascinuje mně objevovat a vytvářet. Svojí nezkrotnou kreativitu a energii jsem hned na začátku své pracovní kariéry obrátila směrem k vytváření „míst“. Nejvíce mně bavilo vdechovat nový život ruinám historických budov. Dělala jsem to léta v centru Prahy s velkým podporným týmem a na cizí účet zahraničních investorů. Až jsem se jednoho krásného dne před deseti lety zamilovala do ruiny mcelského zámku. Na vlastní účet. Za dramatických okolností jsem ji sama koupila, potkala prince na bílém koni, po pěti letech zrekonstruovala a otevřela zámeckou budovu a menší část parku, porodila dceru a později dokončila rekonstrukci zbývajících dvou třetin anglického parku. Součástí poslední fáze rekonstrukce zámku bylo i rozšíření lázní.

Už několik let fungovaly v menším provozu, sice s produkty z čistě přírodními ingrediencemi, ale bez uceleného konceptu. Jelikož jsem nenašla vhodnou značku, nakupovali jsme si pár základních čistých surovin a míchali je pro klienty na místě.  V malém provozu to bylo proveditelné, ale u větších lázní to už nešlo. Chtělo to profesionálnější řešení. Když se ponořím do vývoje svého „místa“, měním se podle slov výtvarníka Oty Bláhy, který se mnou pracoval na interiérech i exteriérech zámku, na bulldoga. Nezastavím se, dokud nedostanu, co chci. Ale problém je, že jako většina žen, ani já často dlouho nevím, co to je. Tedy v jednom mám jasno. Zámek jsem koupila a pak s manželem zrekonstruovala s jedinou hlavní myšlenkou – vytvořit pro lidi tak výjimečné místo, že se tam dostanou na vyšší úrovně vědomí. Pomůže jim to podívat se z ptačí perspektivy na své životní priority, přehodnotit je, domů se vrátit o něco šťastnější, vyrovnanější, lépe působit na své okolí, dělat lepší rozhodnutí v rodině, v práci. To je můj příspěvek k lepšímu světu. I po deseti letech je to hlavní motor, který mi dodává sílu, když už je toho na mně moc. Také je to na mně největší bič, protože úkol je to nemalý. Prožitek v lázních musí být vyvrcholením celého pobytu na zámku. Součástí vytvoření takového prožitku je milion podstatných detailů. A jedním z nich je i kosmetický produkt, který v rámci terapie použijeme. Dlouho jsem nevěděla, po čem se tak dlouho pachtím a proč to nemůžu na celém širém světe najít. Až před několika lety jsem si zadání uvědomila v celé nahé pravdě. Hledám produkty, který poskytnou dokonalou péči o pleť, transformují člověka do vyššího stavu vědomí, budou vycházet z místních tradic, budou mít příjemnou konzistenci a vůní, obsahovat jenom přírodní čisté a čerstvé ingredience a budou krásně zabalené. Kromě kritéria návaznosti na místní tradici, která se váže hlavně na potřebu zámku být pevně zakotven ve svém okolí, to byla také má osobní očekávání od kosmetických přípravků, které budu sama každodenně používat. Jako u všeho na zámku, nepustím nic do oběhu pro hosty, pokud to není dost dobré pro mě.  A zatím pro mě dost dobré nebylo nic. Propojovala jsem naše rodinné dovolené s návštěvou těch nejvyhlášenějších hotelových lázní na světě, vyzkoušela všechny možné terapie, mluvila s terapeutkami a manažerkami lázní od Havaje až po Maledivy o jejich zkušenostech s jednotlivými značkami a produkty. Tam jsem s překvapením zjistila, že nejmajetnější a vzdělané ženy, které mají materiální přístup ke všemu, co naše zeměkoule nabízí a všechno už také vyzkoušely, požadují po lázních 100% přírodní bio kosmetické přípravky. A to i ty ženy, které se doma oddávají Botoxům, liposukcím, či plastickým chirurgiím. Zjistily totiž, že jim ze všech kosmetických přípravků přináší nejlepší dlouhodobé výsledky. Každodenní výživa pleti je pro ně něco jiného než občasný zákrok na vylepšení vzhledu. Stejně, jako kvalitní jídlo pro každý den je něco jiného, než občasný zásah do funkce těla vitamíny, či léčivy v období nemoci. U nás jsem v té době byla zvyklá, že přírodní produkty byly spíše pro alternativní způsob života, spojovala jsem si je s vegetariány, jógou, Sabu Babu oblečky. Nepříliš vábně zabalené, nepříliš atraktivně vonící produkty se u mě dlouho v koupelně neohřály. Nikdy jsem jim pro tyto vnější znaky nedala šanci se ukázat v plné síle. Až když jsem si jednou pod vlivem nádherného prostředí exotických lázní a obalu fuchsiové barvy koupila pleťový olej z čistého arganového oleje s damašskou růží a santálem, došlo mi, o co tady jde. Do té doby jsem se olejům na obličej kvůli mastnotě vyhýbala. Zřejmě proto, že jsem měla zkušenost s těmi nevhodnými oleji. Ale tohle byla jiná liga. Těšila jsem se na večer, kdy si olejíček nanesu na obličej. Moje pleť zpívala radostí. Olejíček se okamžitě vsáknul, pleť byla pěstěná, ale ne mastná. Kolem hlavy se mi rozšířil téměř hmatatelný ochranný obláček, který mi pomáhal usnout v blaženém stavu. A čím déle jsem ho používala, tím byla pleť v lepším stavu. Věděla jsem, že to je ono. Takové produkty chci používat do konce života. A takhle musí vypadat kosmetický produkt, který nabídnu svým hostům na zámku. Chtělo to úplně jiný úhel přístupu ke kosmetice, jaký se může zrodit jenom mimo zajeté zvyklosti kosmetického businessu, a ještě k tomu z lásky a nadšení pro věc, bez hlavní priority vytvářet finanční zisky. V celé mé drzosti a ignoranci mi došlo, že si tu kosmetiku musím namíchat sama. Už jsem s tím doma stejně léta experimentovala v kuchyni. Po nocích jsem studovala ingredience, knihy s kosmetickými recepturami z 19. století, a hlavně mojí oblíbenou aromaterapii. Začala jsem hledat spřízněnou duši, která by mi pomohla celý projekt odstartovat. A podle slov Paula Coelha z Alchymisty, když už víte, co chcete a vyslovíte to, celý vesmír se spojí, aby vám pomohl. A tak jsem potkala anděla, skvělou vývojářku kosmetických produktů. Má obrovský celosvětový přehled a hodně zkušeností, dokonce s vývojem přírodní kosmetiky pro americký trh, a hlavně se mnou měla léta trpělivosti při vývoji našich produktů. Přesto, že jsem požadovala něco, co šlo proti všem zvyklostem kosmetického průmyslu, málokdy řekla – to nejde. Vždy se mně snažila pochopit a najít nějaké řešení. Pomohla mi zařídit malou profesionální laboratoř, projít veškerým schvalovacím řízením, představila mnoha dodavatelům surovin. Všechno to bylo tisíckrákrát těžší, než jsem si původně dovedla představit. Od občasného míchání olejíčku v mé kuchyni se proces oficiální produkce kosmetiky podstatně lišil.  

A v čem tedy spočíval ten můj „převratný“ objev? Proč jsem si produkty musela vyvinout a namíchat sama? Existuje přece tolik výrobců, kteří by to podle mých představ zrealizovali. Ale není to tak. Chtěla jsem kosmetickou řadu, kterou dosáhnu podobných účinků, jakým se těšila už zmiňovaná maminka kamarádky s olivovým olejem. Ale v přijatelné podobě i pro „rozmazleného“ člověka mého typu. Já sama bych si na obličej samotný olivový olej nenamazala, stejně jako bych si na něj nenanesla vepřové sádlo. I když vím, že by udělaly mé kůži moc dobře. Taky mě nebaví mít v koupelně nevzhledné plastové kelímky. Očista a pěstění těla je rituál, který si zaslouží lepší pomůcky. Nejde totiž jenom o tělo, ale i o mysl a o duši. A pouze, když se vezmou do úvahy všechny tři aspekty, budu spokojená. Ráda to „proč“ vysvětlím i detailněji. Snad vás neunudím k smrti.

Voda

Uvědomila jsem si ten hlavní problém u většiny kosmetických produktů. Průměrně obsahují až 75% vody. Na vodě není nic špatného, ale když jí zamícháte s ostatními ingrediencemi, všechno postupně rozloží. Takový produkt se tedy musí silně konzervovat. A opravdu přírodní konzervant neexistuje. I ty, které se vydávají za přírodní, používají se dokonce ke konzervaci potravin a mají eko certifikaci, vznikají chemickým procesem a při bližším ohledání nejsou pro lidské tělo nejvhodnější. Průměrná žena používá každý den 12 kosmetických produktů, ve kterých je použito 168 ingrediencí. Převážná většina z nich jsou chemikálie, kterých dlouhodobý a koncentrovaný účinek na tělo nebyl zatím vyhodnocený. Kůže není neopren i když se tak k ní někdy chováme. Kůže průměrného člověka má 2m2 a je největším orgánem lidského těla. Hodně z toho, co na ní naneseme, brzy končí v našem krevním oběhu. A často naše tělo neopouští. Hromadí se hlavně v tukových buňkách našeho těla. Zatěžujeme si tak zbytečně naše už tak namáhané tělo dalšími toxiny. Já chci syntetické kosmetické produkty ze svého života vytěsňovat, to samé doporučuji i své rodině a kamarádům. To samé chci i pro hosty našich lázní. Hydratace a „pomazání“ pleti jsou ale velice důležité, když si jí chcete co nejdéle udržet mladě a svěže vypadající a hladkou jako hedvábí. Lepší je ale proces oddělit – hydrataci vložit jako stupeň před aplikací péče. 

Nejexklusivnější způsob, jak toho dosáhnout, je použít květinový hydrolát, například pravou růžovou vodu. Ale dobře poslouží i voda z kohoutku. Na vlhkou pleť nanést olej a je to. Některé produkty se bez vody neobejdou. Já jsem se do výroby takových zatím nepustila. Ale když po nějakém zatoužím, dobře se se dívám, jak je ošetřena konzervace produktu. Dobrá značka v drahých produktech jako jsou například noční krémy, vodu alespoň částečně nahradí aloe vera, nebo květinovým hydrolátem.

Olej

A proč olej? Vhodně zvolené oleje se totiž obejdou bez konzervace. Stejně jako panenský za studena lisovaný olivový olej, který používáte v kuchyni, vám rok určitě vydrží, stejně tak je to u většiny kosmetických olejů. Různé oleje obsahují různé výživné látky. Pokud je nepoškodíte tepelnou nebo chemickou úpravou, vaše pleť bude po jejich použití vzkvétat. Bohužel většina kosmetických produktů i těch bio obsahuje rafinované oleje. Nezjistíte to ani ze seznamu ingredienci. 

Stejně, jako na salátovou zálivku chcete používat olivový olej za studena lisovaný, já si ho přeji mít v produktech v té samé kvalitě. A víte proč firmy používají ten rafinovaný? Aby prý nesmrděl a neměl barvu. Co je špatného na mandlové vůni meruňkového oleje a jeho zlatavé barvě? Já nevím. Také je pořizovací cena rafinovaného oleje nižší. Toho za studena lisovaného se získá z rostlin menší množství. Možná to bude ten pravý důvod. V mých vysněných produktech jsem tedy použila hned 5 zázračných nosných rostlinných olejů – šípkový, pupalkový, meruňkový, makadamiový a jojobový. 

Všechny za studena lisované v bio kvalitě, každý s obsahem jiných výživných látek.  V kombinaci dodají kůži neuvěřitelnou zásobu výživy, a přitom se lehce vstřebávají. 

Bylinky

Generace před námi se léčily bylinkami, i my se k nim často obracíme. Možná, čím dál, tím víc. Toužila jsem si udělat podle místních receptur devatera kvítí vlastní výtažky. Stejně, jako to dělají mcelské babky. Fascinovala mně místní léčitelská tradice Devatera kvítí. Ještě i dnes pár mcelských babek sbírá od konce června devět druhů bylinek, ideálně na devíti různých svazích. Míchají z nich čaje, namáčí v slunečnicovém oleji, či přidávají do vepřového sádla.  Jeden můj známý, Mcelský rodák, se tomu dokonce věnuje profesionálně, a i ve mně se mu povedlo probudit lásku k této tradici.

V komerčních masově distribuovaných produktech jsou rostlinné výtažky „řídké“. Například z kilogramu bylinek se vyrobí 1000 kg výtažku. Moje bylinné výtažky, které si sami vyrábíme na zámku mají mnohem vyšší poměr bylinek. Děláme si 6 vlastních výtažků. Bylinky dlouho louhujeme. Některé si sami pěstujeme v našem pětihektarovém parku, některé sbíráme v okolí zámku a pokud nám to nestačí, tak dokupujeme z nejčistších oblastí České republiky.

Esenciální oleje

Někdy se jim říká poslové andělů. Spojují nás prý s nadpozemským světem. Způsobují psychické posuny. Proto se používali pří různých náboženských rituálech a při vonných a kosmetických radovánkách jenom těch nejbohatších. Mají totiž i různé žádané účinky na pleť. Některé z nich jsou nesmírně vzácné, jejich zdroje omezené. Na jejich produkci je potřeba obrovské množství surovin – květin, ovoce, mechu, větviček nebo kůry stromů. Kvůli jejich vysoké ceně a fyzickému nedostatku je firmy s produkcí pro celosvětovou distribuci, jak parfemářské, tak i kosmetické pomalu ale jistě opouští. I přes deklarovanou přítomnost je jich v masově distribuovaných produktech jenom malinko. Léta si vytvářím jejich směsi, které se postupem času staly komplexnější. Vytvářím různé kombinace, které by podle mého skromného názoru byly vhodné pomazání králů. A přidávám jich do produktů ve velkém množství, aby měly na člověka i psychický vliv. Vůně je velice nostalgická záležitost, jsou v ní ukotvené všechny naše vzpomínky. Ty moje jsou inspirované mcelskými růžemi, medem, letní loukou, Svatojiřským lesem, tatranskými jehličnany, pražskými ulicemi i kavárnami i občasnými cestami do exotických zemí. Moje učitelka míchání parfému z esenciálních olejů z francouzského Grasse mi nedávno řekla, že míchám narkotika, ne parfémy. Fascinuje mně propojení psychických a léčivých účinků esenciálních olejů v přitažlivou svádějící vůní

Láska

Při práci s energeticky citlivými surovinami, jakými jsou živé nepoškozené oleje, je zacházení s nimi velice důležité. Když jsem kdysi navštívila zakladatelku kosmetické značky Ila v Anglii v její výrobně, viděla jsem, jak si ženy balící kosmetiku zpívají modlitby v sanskrtu. My sice u míchání a balení nezpíváme (zatím), ale při míchání, rozlévání i balení u nás vládne uctivá, téměř posvátná atmosféra. Je to způsobeno jednak tím, že pracujeme s hodně drahými surovinami (například kilogram esenciálního oleje destilované damašské růže otto, která je u nás v téměř každém produktu stojí kolem 300.000Kč, kilogram esenciálního oleje modrého heřmánku kolem 80.000Kč), jednak si uvědomujeme, kolik energie šlo do každé kapky oleje, aby se v této čisté podobě ocitl u nás na zámku v laboratoři. Koncentrovaná vůně esenciálních olejů v průběhu míchání transformuje naši zámeckou laboratoř na svatyni bez našeho vědomého přispění. Na nás už je jenom vložit do každého obalu ty nejušlechtilejší suroviny, co země nabízí a ten nejčistší záměr, aby produkt kudy poteče, tudy léčil.

Obal

Lépe a přesněji řečeno příprava prezentace příběhu mé řady mi zabrala stejnou dobu, kterou jsem věnovala vývoji obsahu produktů. Pro malého výrobce kosmetiky se toho v Evropě moc nenabízí, naopak všude narážíte na omezení. A vzhledem k totální absenci konzervantů a velké koncentraci esenciálních olejů v mých produktech jsem měla další limit – moje produkty musely být balené v neprůhledném skle. Po letech hledání jsem objevila ultrafialové sklo, které má přesně ty vlastnosti, které jsem pro svoje produkty potřebovala. Dokonce se mi splnil i ten požadavek, aby sklo pocházelo z České republiky. 

Oto Bláha mi vytvořil asi stovku návrhů etiket, ze kterých ani jeden úplně nerezonoval s obalem a obsahem, až pod největším tlakem finále to přišlo. Na zámek dorazil obraz Devatera kvítí, který jsme nechali namalovat Alenkou Holou do Medového altánu, jednoho z terapeutických apartmánu rozšiřovaných lázní. Mých devět produktů bylo pojmenovaných podle devatera mcelského kvítí, a tak Oto zaostřil na obraze vždy na danou kytku a byla tu etiketa. Produkty jsem nakonec pojmenovala v angličtině, jelikož k českým názvům bylinek si přiřazujeme obyčejný levný produkt z lékárny. 

Proto je balzám na ruce pojmenovaný Wild Thyme, místo české mateřídoušky, který prý připomíná krém na paty z lékárny.

Distribuce

Moje produkty se dají koupit pouze na několika výjimečných místech (Chateau Mcely, Mandarin Oriental Spa v Praze, Grand Hotel Kempinski v Tatrách a Grandhotel Riverside v Bratislavě, FAnn Beauty Ateliéru nebo přes náš e-shop. Hosté si je mají možnost vyzkoušet při návštěvě v lázních či jednoduše z testovací řady na recepci zámku nebo lázní.

Dostala jsem už sice nabídku na distribuci do sítě obchodů v České republice, ale po prvotním nadšení mi došlo, že bych to v současné době nezvládla.  Při vývoji produktů jsem si vždy říkala, že musí být tak dobré, aby obstály vedle těch nejlepších z celého světa na policích obchodního domu Barneys v New Yorku na Madison Avenue, který už bohužel neexistuje, jelikož nepřežil pandemii. To byla pro mě v té době nevyšší distribuční meta.  Hned po spuštění prvních produktů Mcely Bouquet jsem byla s rodinou v New Yorku a nedalo mi to nevyzkoušet. Domluvila jsem si schůzku s hlavní nákupčí kosmetických produktů Barneys. Vyzbrojena krabicí všech devítí produktů Mcely Bouquet jsem se sevřeným srdcem vkročila do centrály Barneys, příznám se, že s jistotou přicházejícího zamítnutí. A čekala mně tam jedna dobrá a druhá špatná zpráva. Barneys o moje produkty má zájem (!!!), ale musím pro to udělat to a to. Musím produkty dodat do všech 9 Barneys po celých USA, 2x do roka všechny obejít a zaškolit prodejce, a seznam pokračoval dál. Tam mi naplno došlo, že tohle opravdu nechci. Zatím si chci užívat radost z nekomerčního charakteru mé řady. Není to pro mě obchod, je to koníček, láska. Míchat jí osobně mi způsobuje obrovské potěšení. Narozdíl od práce u počítače, či jednání na schůzkách, které obvykle vyplňují mé pracovní dny, je to proces, který zaměstná moji mysl, duši i tělo. Občasné tahání 25 kg kanystrů s oleji, či pytlů se solí z Mrtvého moře a celodenní stání v laboratoři je pro moje tělo příjemná změna. Komerční distribuce se už musí řídit jinými pravidly. Tady docházíme k jádru problému opravdu přírodní kosmetiky. Konkrétní dlouhodobé výsledky kosmetických produktů na pleti i psychice totiž spočívají stejně jako u dobrého jídla v kvalitních, „živých“ ingrediencích. Tělo vyživujeme vodou, jídlem, prožitky. Těžce dosáhnete stejného kulinářského zážitku a výživy těla ze sebelepší konzervy jako z prvotřídního masa, či ryby s čerstvým zeleninovým salátem a dressingem z panenského rostlinného oleje. O tom většina z nás nemá pochybnosti. Dokonce už velká skupina lidí začíná studovat na kupovaných potravinách seznam ingrediencí. Počítají, kolik éček má která šunka, kolik cukru, či umělého sladidla je v daném nápoji. Bohužel u kosmetiky tomu zatím tak není. Doufám, že vás k tomu, čtenářky, trošku povzbudím. Každý kosmetický produkt musí ze zákona obsahovat seznam ingrediencí na obale. Vím, jak těžké se zdá na začátku se v nich zorientovat. Ale s dnešním přístupem k informacím pomocí internetu to není úkol nemožný. Pro ty z vás, co umí anglicky, jsou možnosti téměř neomezené. Na webových stránkách www.cosmeticsdatabase.com si dokonce můžete vložit jméno svého oblíbeného produktu a pokud je to produkt se světovou distribucí, s velkou pravděpodobností ho tam najdete. Ukáže se vám stupeň pravděpodobného nebezpečí pro váš organizmus, obsažené látky a v čem spočívá jejich potenciální riziko. Doporučuji si postupně nastudovat celé webové stránky. A začít se změnou můžete pomalu, od nedůležitějšího. S tím, co používáte nejčastěji a na ploše celého těla. Kriticky prohlédněte sprchová mýdla a tělová mléka. Ty ovlivňují celé 2m2 vaší kůže každý den. Pak se zaměřte na produkty na obličej. Je to vaše výkladní skříň. Nikomu nevěřte, ani reklamě, ani kosmetičce v salonu, ani prodavačce, ani mně. Všichni máme zájem komunikovat svoji pravdu. Podívejte se na ingredience a udělejte si na to vlastní názor, po prostudování všech argumentů. Řasenka může zatím počkat. Svým informovaným rozhodnutím začnete nákupy ovlivňovat trh. Proces to bude možná zdlouhavý, ale když se podíváte na dnešní obchůdky s bio potravinami, dává nám to naději. Před 10 lety jich u nás moc nebylo. V USA malé bio obchůdky vystřídaly v posledních letech paláce zdravé výživy i kosmetiky Whole Foods. Na výše uvedené cosmeticsdatabase uvidíte, že většina nejméně závadných produktů se nabízí pouze od malých nadšených firem přes internet. Nezávadné přírodní ingredience jsou totiž drahé. Taky absence levné vody v produktech cenu navyšuje. Nezbývají potom prostředky na nákladné reklamní kampaně, provize zprostředkovatelům a  obchodníkům, skladovací a dopravní logistiku. A kosmetika, jak dekorativní, tak pěstící se špatně nakupuje přes internet, pokud jste si ji předtím neměla možnost někde vyzkoušet. Kromě předem prověřených ingrediencí si jí chcete předem přivonět, vyzkoušet. Naštěstí se už i u nás najdou menší specializované obchody na přírodní kosmetiku, kde najdete německé či francouzské přírodní kosmetické produkty, doplněné o některé české značky. Tu nejvymazlenější přírodní kosmetiku v obchodech u nás nenajdete. Většinou si pro ni musíte zajít do špičkových hotelových lázní, na internet, nebo na výlet do zahraničí.


V průběhu vývoje vlastní kosmetické řady jsem byla nucena použít sebe a svoji dcerku na testování produktů. Na manžela se mi jenom občas povedlo aplikovat balzám na ruce. Dcerka byla na vzdor moc malá a na koupelové a masážní rituály si rychle zvykla. Udělala také závěrečné rozhodnutí o výběru esenciálních olejů pro dětský koupelový a masážní olej. Vyhrála u ní kombinace heřmánku a tanžerinky. Nedovedete si představit to množství kelímků, které mi za několik posledních let prošlo koupelnou. 

Povinně jsem musela otestovat za týden 3-4 druhy masek, 2-3 druhy sprchových olejů, nějaký ten peeling. I když se mi vůbec nechtělo, musela jsem se povinně zavřít do koupelny a oddávat se kosmetickým rituálům. Bylo zajímavé, že mně to hned po pár vteřinách vtáhlo do děje a uvedlo přesně tam, kam jsem to kombinací esenciálních olejů nasměřovala. Tak vznikla knížka doporučených rituálů, které teď přikládáme ke každému produktu. Jsou popsané i na našich webových stránkách, (například Rituál posílení odvahy).

Bez této přímé zkušenosti bych nikdy doopravdy nepoznala léčivou sílu olejů, bylinek, solí, jílů, či esenciálních olejů. Moje kůže se mi za dobrou péči odměnila vylepšeným zdravím i vzhledem. Pochopila jsem, co reálně můžu od kosmetiky očekávat a co je marketingový nesmysl. Tak například vím, že hlubokou rýhu mezi obočím způsobenou stahováním silného svalu pod ní při únavě či mrzutosti nevyhladím ani nejdražším krémem proti vráskám. Nedostatek spánku, pohybu, či zdravou výživu žádným olejíčkem také nevynahradím. Co ale můžu mými oblíbenými olejíčky či mastičkami podstatně ovlivnit je kvalita pleti a zpomalit její stárnutí. Bez toho, abych si tělo zatěžovala zbytečnými toxiny. Ty si radši vyberu při nějaké jiné, rozpustilejší příležitosti...“

Poslechněte si inspirativní ELLEness podcast z roku 2021 o aromaterapii s Inéz Cusumano a Zorkou Hejdovou a buďte zase o krůček blíže zdravému životnímu stylu. 

Podcast najdete i na Spotify. Stačí vyhledat Inéz Cusumano.

Tajemný příběh vzácného oleje dobrého Samaritána

Tajemný příběh vzácného oleje dobrého Samaritána

Za vzácným olejem Pure Air stojí dávný tajemný, ale stále velmi aktuální příběh oleje dobrého Samaritána (Good Samaritan Oil). Pojďte se s námi ponořit do časů středověku.

Olejová sebe-masáž celého těla

Olejová sebe-masáž celého těla

Pečující rituály Mcely Bouquet

Pečující rituály Mcely Bouquet